Jen pár dní dělí nejen skalní příznivce motoristického sportu od zahájení jubilejního 40. ročníku Rally Dakar.

 

Barvy týmu Buggyra International Racing System bude hájit jako člen posádky Martina Šoltyse legendární navigátor Josef Kalina.

Přestože poté, co před dvěma lety dovedl Tatru-Buggyra pilotovanou Jaroslavem Valtrem do cíle na osmém místě, se nechal osmašedesátiletý harcovník slyšet ve smyslu, že především tělo se vyrovnává s nástrahami doslova brutální soutěže, čím dál tím hůře, nebude letos na startu chybět. A i když organizátoři tentokrát „vyhověli“ jeho touze po návratu do Peru, očekává „blbý“ Dakar.

„Loni měli organizátoři z ostudy kabát, proto si letos potřebují nezbytně napravit reputaci. Etapy nejsou dlouhé, ale z 80% se pojedou v písku peruánské pouště Atacama, což je těžká poušť, opravdu žádná legrace,“ říká trojnásobný vítěz soutěže, kterého čeká šestadvacátý Dakar. Vzhledem k náročnosti závodění se obává o osud 150 motocyklistů. „Méně zdatní se budou válet v písku, po několikátém zvedání motorky jim budou rapidně ubývat síly. Pak je začnou dojíždět auta, motorkáři budou čím dále, tím pomalejší.“

Vzhledem k nepřeberným zkušenostem, si může Josef Kalina dovolit srovnávat africké a jihoamerické pojetí Dakaru. „V Jižní Americe je to o něčem úplně jiném. Nenaviguje se podle mapy, ale elektronických krabiček. Jak už jsem řekl v jednom rozhovoru, navigátor se stal otrokem elektronických krabiček.“ Na druhou stranu si ovšem chválí přístup publika. „Zatímco v Africe jste narazili maximálně na někoho s oslem a později hrozilo nebezpečí z řad lupičů, Jihoameričany Dakar zajímá, závodí se před diváky.“

 

/zdroj: BUGGYRA media, Petr Bošnakov, http://www.buggyra.com/