Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik Michal Mrkva vybojovali výborné celkové 5. místo na letošní Rallye Dakar, když jejich žlutý Liaz Franta dojel v poslední etapě druhý.

A zajistili tak v nejnáročnějším závodu na světě náš největší úspěch. Nováček v dálkových soutěžích, Jan Brabec, dojel na 39. pozici a stal se nejlepším českým zástupcem v kategorii motocyklů.

Big Shock Racing tak dokázal, že i menší profesionální tým zvládne velké věci. Rozhodující je kvalitní příprava, dobré zázemí a sehraná parta, kterou spojuje společné nadšení. Na které momenty letošního Dakaru Martin s Honzou nezapomenou?

Nejsilnější moment?

Macík: Momenty, kdy překonáte situaci, ve které si myslíte, že jste už úplně ztracení. Třeba když se převalíte přes obrovskou dunu a zjistíte, že jste ji zdolali.
Brabec: Stát v cíli 40. ročníku Rallye Dakar.

Nejnebezpečnější situace?

Macík: Když mi nefungovala levá přední brzda. Vyletěli jsme na dunu, která byla najetá šikmo. Já jsem musel trochu zabrzdit a spadli jsme na druhou stranu. Auto zůstalo viset tak 5 cm od bodu, na kterém bychom se převrátili. Navigátor František už dával ruce nahoru, chytal se a utahoval si pásy, protože čekal, že půjdeme na boudu. Tam jsme se opravdu báli, ale naštěstí jsme to nakonec zvládli. A také, když nám párkrát přestalo fungovat řízení. A brzdy.
Brabec: Druhý den, kdy jsem šel přes řídítka z duny a nalomil si žebro.

Největší hádka?

Macík: Neproběhla. Jen pár výměn názorů, jako vždy. Když František naviguje a netrefí se, tak já mu říkám, že se tam musí trefit. Což se mu nelíbí. A když já udělám chybu, tak mechanik Michal Mrkva mi nadává, že jsem udělal chybu. Ale to je normální. Důležité je říct si: „OK, nepovedlo se, jede se dál“.
Brabec: Sám se sebou jsem se pohádal pokaždé, když jsem netrefil bod.

Nesympatičtější soupeř?

Macík: Sugawara, Kolomajz nebo Ton van Genugten. To jsou pohodoví kluci.
Brabec: Andrew Short z USA.

Nejčastější hláška?

Macík: Míšo, podfukuj! Navigátor František Tomášek: Nic tu teď nemám. Za Michala Mrkvu: Zase jsi to po…
Brabec: Jendo, tys ten bod zase netrefil, co?

Nejméně oblíbená činnost?

Macík: Přejezdy po silnicích, protože jsme měli omezenou rychlost na 90 km/hodinu. Pořád nám drnčela krabička, která v kabině hlídá dodržování rychlosti. Chtělo se nám spát, a přitom jsme se museli soustředit na aktuální etapu.
Brabec: Vstávání.

Na co by se Brabčák zeptal Martina?

Když máš krizovku, jak ji rozdýcháváš?
Macík: Trvá mi přibližně 5 – 10 minut, než se přes ni dostanu. Když jsme se v dunách málem převrátili, v ten moment jsem byl schopen situaci pohotově řešit. Když jsem v krizi, jde mi to dobře. Ale potom jedu opatrněji. A vím, že to pak chvíli trvá, než se mi podaří to zpracovat a přejít. Ale dokážu to v hlavě vyřešit.

Na co by se Martin zeptal Brabčáka?

Naplnila realita letošního extrémně těžkého Dakaru tvoje očekávání?
Brabec: Jo, pro mě je Dakar dost těžký. Ne jezdecky, s tím nemám problém, ale navigačně. Než jsem si našel svůj systém, zorientoval se, chvilku to trvalo. Ale předpokládal jsem, že Dakar bude náročný. A strašně mě bavil.

/Zdroj: Tiskové zprávy & fotografie, Big Shock Racing, www.bigshockracing.cz/